• Autismus
  • O autismu
  • Literatura
  • Legislativa
  • Odkazy

• Pro rodiče
  • Knihovna
  • Pořádané akce
  • Půjčovna pomůcek

• O nás
  • Setkání
  • Stanovy
  • Výroční zprávy

• Dárci
  • Rok 2008
  • Rok 2007
  • Jak pomoci
  • Potřebujeme

• Kontakt

Legislativa

Kdo je kdo: Asistent pedagoga a Osobní asistent

Ve školách, školských zařízeních a mimo ně se můžeme setkat s dvěma druhy asistentů, jejichž pozice, zařazení a náplň práce se mnohdy pletou. Pojďme se tedy podívat jaký je rozdíl mezi asistentem pedagoga a osobním asistentem.

Asistent pedagoga je definován jako pedagogický pracovník podle § 2 zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Pozici asistenta pedagoga upravují právní předpisy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Jeho pracovní náplní je zprostředkování výchovné a vzdělávací činnost dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, v případě potřeby pomáhat dětem s těžším zdravotním postižením se sebeobsluhou v době vyučování, na základě pokynů pedagogického pracovníka. Asistent pedagoga dále napomáhá žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí, komunikaci se spolužáky, spolupracuje se zákonnými zástupci žáka a komunitou, ze které žák pochází.

O zřízení pozice asistenta pedagoga na dané škole žádá ředitel této školy krajský úřad. To mu umožňuje § 16, odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon). Podnětem ke zřízení této pracovní pozice je doporučení, které většinou vydává speciálně pedagogického centrum (SPC) či pedagogicko psychologická poradna v rámci zpracování individuálního vzdělávacího plánu (IVP) žáka. Ředitel školy rovněž žádá kraj o finanční dotace pro pozici asistenta pedagoga (zařazeni do 4.-8 platové třídy). Finanční prostředky jsou poskytovány v rámci republikových normativů stanovených MŠMT. Finanční prostředky jsou krajem přidělovány na kalendářní rok.

Asistent pedagoga, který nemá odpovídající vzdělání absolvuje akreditovaný vzdělávací kurz, který pořádají Pedagogická centra či nestátní neziskové organizace.

Pozici osobního asistenta upravují právní předpisy Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), osobní asistenci provádí pracovník v sociálních službách. Hlavní pracovní náplní osobního asistenta je zejména doprovod dítěte do a ze školy, případně na další mimoškolní aktivity. V případě zvýšené potřeby zajištění sebeobslužných a doprovodných činností během školní docházky dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, je na zvážení ředitele školy, zda bude situaci řešit pomocí osobního asistenta. Ředitel školy může uzavřít s nestátní neziskovou organizací smlouvu o poskytování sociální služby osobní asistence. Osobní asistent ve škole pak dítěti pomáhá hlavně při sebeobsluze, osobní hygieně, stravování, o přestávkách, při přesunech po budově školy apod.

Osobní asistent bývá zaměstnancem převážně nestátních neziskových organizací, poskytovatelů sociálních služeb. Tyto subjekty získávají na provoz služby dotace od státu, nadací či jiných subjektů. Rodina přispívá na úhradu finančních nákladů této sociální služby, maximální částka úhrady služby je stanovena vyhláškou 505/2006 Sb. v § 5, a to maximálně 85 Kč/hod. Na úhradu sociálních služeb slouží rodině příspěvek na péči. O příspěvek na péči lze požádat na sociálním odboru příslušného obecního úřadu dle místa bydliště rodiny. Sociální službu osobní asistence upravuje sociální zákon č. 108/2006 Sb. v § 39.

Akreditované vzdělávací kurzy pro osobní asistenty pořádají nestátní neziskové organizace.

Souběh rodičovského příspěvku a příspěvku na péči

Odpověď MPSV:

Výňatek ze zákona č. 117/1995Sb. O státní sociální podpoře 

§ 32 
Výše rodičovského příspěvku 

(3) Pokud rodiči pobírajícímu rodičovský příspěvek tato dávka náleží z důvodu péče o 
dítě, kterému náleží příspěvek na péči, tak v kalendářním měsíci, za který náleží 
příspěvek na péči aspoň po část měsíce, náleží rodičovský příspěvek ve výši poloviny 
rodičovského příspěvku podle odstavce 1, nejméně však ve výši rozdílu mezi rodičovským 
příspěvkem podle odstavce 1 a příspěvkem na péči, je-li příspěvek na péči nižší než 
polovina rodičovského příspěvku. Vznikne-li nárok na příspěvek na péči za dobu, po kterou 
rodiči náležel rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1, vzniká na rodičovském 
příspěvku za toto období přeplatek ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem podle 
odstavce 1 a jeho výší podle předchozí věty; obdobně dojde k přeplatku při zvýšení výše 
příspěvku na péči za dobu, za kterou rodičovský příspěvek náležel ve vyšší výši, než činí 
polovina rodičovského příspěvku. 

Konkrétně to znamená:

Pozn. Pro rodiny s dětmi do 4 let věku je počítána náhradní doba pojištění v rámci důchodového pojištění ve stejné výši jak u rodičovského příspěvku tak u souběhu rodičovského příspěvku a příspěvku na péči.

Rodičovský příspěvek

Na rodičovský příspěvek má rodič nárok, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě do 4 let věku nebo do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. Při poskytování této dávky není testován příjem rodiny.

Podmínka péče po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, i když tomu tak fakticky není, v následujících situacích:

• dítě se narodilo,
• rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,
• osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,
• dítě dovršilo věk 4 (nebo 7) let,
• dítě nebo rodič zemřeli.

Podmínka osobní celodenní péče o dítě není splněna, je-li dítě umístěno v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku s výjimkami dále uvedenými. Rodičovský příspěvek náleží i v případech, kdy:

• dítě mladší 3 let navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení po dobu nejvýše pěti kalendářních dnů v kalendářním měsíci,
• dítě, které dovršilo 3 léta věku, pravidelně navštěvuje mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,
• dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči nebo se zaměřením na děti tělesně postižené nebo mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,
• pokud dlouhodobě zdravotně postižené dítě pravidelně navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,
• dítě navštěvuje předškolní zdravotnická zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, pokud je zdravotní postižení sluchu či zraku obou rodičů (osamělého rodiče) v rozsahu 50 % a více.

Příjem rodiče není sledován. To znamená, že při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny. Po dobu své výdělečné činnosti však musí rodič pobírající rodičovský příspěvek zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Nezkoumá se ani nárok na podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci a příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace.

Rodičovský příspěvek nenáleží, jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem. Má-li příjemce rodičovského příspěvku po celý kalendářní měsíc z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem nižší, než je výše rodičovského příspěvku, je mu doplacen rozdíl mezi rodičovským příspěvkem a uvedenými dávkami.

Nárok na rodičovský příspěvek zaniká také tehdy, byl-li do 31. prosince 2006 z důvodu péče o totéž dítě přiznán rodiči příspěvek při péči o blízkou osobu podle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. ledna 2007 platí, jestliže dítěti, o které rodič pečuje, byl podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách přiznán příspěvek na péči, rodičovský příspěvek se snižuje.

Pokud byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a přitom nesplnil podmínky pro výplatu příspěvku, je rodič povinen vrátit příslušnému úřadu vyplacené částky za období, kdy mu rodičovský příspěvek nenáležel.

Do 31.12.2006 rodičovský příspěvek náleží ve výši 1,54násobku částky životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby rodiče. Výše rodičovského příspěvku činí 3696 Kč měsíčně. Pokud je rodičem nezaopatřené dítě, je to částka 3897 Kč měsíčně.

Od 1. ledna 2007 je rodičovský příspěvek stanoven ve výši částky odpovídající 40 % průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, v němž se rodičovský příspěvek poskytuje. Pro rok 2007 se vychází z průměrné mzdy roku 2005 a rodičovský příspěvek od 1. ledna do 31. prosince 2007 činí 7 582 Kč měsíčně.

Příjemcům rodičovského příspěvku se dávka zvýší automaticky; nemusí podávat žádost. Zvýšená částka se poprvé vyplatí za leden 2007 v únoru 2007.

Speciální pedagogická centra - dotazy a odpovědi

Co je to SPC, jaké má zaměření a kdo ho zřizuje?

SPC - Speciálně pedagogické centrum je školské poradenské zařízení.

SPC jsou členěna podle toho, jakým klientům se věnují:

• SPC pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se sluchovým postižením
• SPC pro děti a žáky se zrakovým postižením
• SPC pro děti a žáky s poruchami řeči
• SPC pro děti a žáky s mentálním postižením
• SPC pro děti a žáky s kombinovanými vadami.

SPC mohou být zřízena krajským úřadem, obecním úřadem, popř. mohou fungovat i jako soukromá pracoviště.

Ústecký kraj poskytuje ve všech svých krajských centrech podporu všem klientům pro všechna postižení: SPC Teplice, SPC Litoměřice, SPC Rumburk, SPC Měcholupy.

Pouze dvě SPC v kraji jsou spravována obcemi –Žatec a Litvínov. Tato dvě centra mají v péči klienty s mentálním postižením popř. kombinovanými vadami.

Co je náplní SPC?

Náplň a práce Speciálně pedagogických center vychází z vyhlášky č.72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních.

Do standardních činností center (bod 18 vyhl. č. 72/2005 Sb.) spadá také zpracování návrhů k zařazení do režimu vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. A dále vystavení IVP (individuálního vzdělávacího plánu) dle bodu 19 uvedené vyhlášky. O vystavení IVP žádají rodiče (zákonný zástupce) dle § 6 odst. 2 vyhl. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.

SPC provozují, poskytují a nabízí …

• Ambulantní péči
  Ambulantní péče probíhá dle potřeby dítěte (krátkodobá – 6 měsíců nebo dlouhodobá) a možností SPC – 1x týdně, 1x za 14 dní…
• Konzultace s rodiči, pedagogy, studenty
• Rodičovské skupiny
• Diagnostiku v SPC
• Diagnostiku při výjezdech do zařízení a rodin
• Individuální rozvoj v rodinách
• Kontrolní výjezdy - k individuálním vzdělávacím plánům (IVP)

S kým SPC spolupracuje?

• Všechny typy škol - MŠ, ZŠ, ZŠ speciální, ZŠ praktická, Praktická škola, odborné učiliště
• Lékaři a odborníci - pediatr, neurolog, psychiatr, rehabilitační lékař - fyzioterapeut, oftalmolog, foniatr, logoped, psycholog
• Firmy, které zajišťují kompenzační a výukové pomůcky
• Zařízení, která nespadají do správy ministerstva školství
• Dětské denní stacionáře, Domovy pro zdravotně postižené občany
• Sociální pracovníci

Jaký je význam odborných posudků SPC pro jednání s úřady, školou a lékaři?

Odborné posudky školského poradenského zařízení jsou jediným doporučením, které pro dítě navrhuje vřazení do školských zařízení nebo na převedení do jiného vzdělávacího programu. Toto doporučení nelze nahradit lékařským posouzením nebo posouzením odborníkem, který pracuje v soukromé ambulanci, lze tímto potvrzením však doporučení doplnit.

Co mohou rodiče požadovat od SPC pro své dítě?

Rodiče mohou požadovat metodickou a poradenskou podporu SPC, a pokud má kapacitní a regionální možnosti zařazení dítěte s PAS do ambulantní péče, která probíhá dle potřeby dítěte (krátkodobá – 6 měsíců nebo dlouhodobá) a možností SPC – 1x týdně, 1x za 14 dní apod..

Do ambulantní péče mohou být zařazeny:

• 1. Děti do nástupu do MŠ
  do „včasné péče“ (raná péče - oficiální název organizace Střediska rané péče). V dalším období po vřazení dítěte do MŠ, speciální třídy MŠ, Dětského denního stacionáře, DOZP (dříve ÚSP) s těmito zařízeními dále spolupracuje.
• 2. Děti do doby začátku školní docházky
• 3. Žáci po skončení školní docházky (do 20 let a nyní již za jistých podmínek také do 26 let s žádostí na zřizovatele)

Po ukončení ambulantní péče jsou s SPC dále v kontaktu. Mohou využívat jeho akcí a nabídek. Dále SPC poskytuje služby zařízením, kde jsou klienti v péči či poskytuje podporu přímo v rodinách (týká se sociálně - právních otázek, individuálního rozvoje a terapie).

Rodiče také mohou SPC požádat o vystavení IVP (individuálního vzdělávacího plánu) dle § 6 odst. 2 vyhl. 73/2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Zpracování IVP spadá do standardních činností center dle přílohy č. 2 (oddíl standardní činnosti center) bodu l9 vyhl. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.

Individuální vzdělávací plán – jeho význam?

IVP je součástí dokumentace žáka - tzn. že by měl přecházet s žákem při přeřazování a zařazování do dalších školských zařízení (ústavů soc. péče - domovy pro zdravotně postižené, z dětských stacionářů do MŠ či do jakéhokoliv vzdělávacího programu ve školním vzdělávání).

Význam IVP v rodinném prostředí –

Cílem IVP v rodinném prostředí (prostředí ve kterém žije) je naučit dítě i rodinu postupně získávat návyky, dovednosti a vědomosti způsobem, který je pro dítě pochopitelný a specifický oproti získávání dovedností dětí intaktních ve stejném věku. Úpravy by se měly vytvářet tak, aby nezasáhly necitlivě do běžného běhu rodinného života. IVP staví na činnostech, které dítě zvládá dobře. Je třeba vytyčit silné a slabé stránky dítěte, a dále vycházet z pozitivní motivace. Vždy je nejdůležitější nalézt motivační prostředky !!!

Význam IVP ve školním prostředí –

IVP ve školním prostředí stanoví úpravu prostředí a způsob výuky dle zásad výuky strukturovaným učením tak, aby byla pro žáka přínosná, a tak aby žák mohl lépe a přiměřeným způsobem zvládat školní nároky.

K určení co nejpřesnější vývojové úrovně nám pomůže i stanovení mentální úrovně dítěte, a to psychologickým vyšetřením. Vymezení mentální úrovně dítěte, která sice není hlavním kritériem pro hodnocení dítěte, ale napomůže upřesnit specifika dítěte a tím i určení přiměřených požadavků na dítě.

Úroveň mentálních schopností stále hraje velkou roli při zařazování dětí do vzdělávacích programů. Stále je jedním z hlavních kritérií. Doporučuje se individuálně zvažovat.

Příklad

Dítě s PAS s vyšším IQ bez motivace k získávání jakýchkoliv nových dovedností a s vysokou mírou problémového chování, které může být v běžné ZŠ problémové, může být v praktické ZŠ úspěšné.

Časový horizont – dle § 6 odst. 5 vyhlášky č.73/2005 Sb. je individuální vzdělávací plán vypracován zpravidla před nástupem žáka do školy, nejpozději však l měsíc po nástupu do školy, nebo po zjištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka. IVP může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku a podle potřeby. Je platný 1 školní rok. (Pouze u dětí a žáků které mají dg. PAS a mentální schopnosti v pásmu hluboké mentální retardace, mohou využít IVP po celou dobu určení jiného způsobu plnění školní docházky, o které rozhoduje krajský úřad - školský odbor na doporučení SPC a je v rozmezí 1- 3 let).

Kdy a za jakých okolností je vhodný odklad školní docházky?

Dle zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) nestačí k odkladu školní docházky pouze vyjádření obvodního pediatra. Kromě vyjádření pediatra - lépe však odborného lékaře (neurolog, psychiatr, logoped) MUSÍ být k odkladu doloženo doporučení školského poradenského zařízení - PPP (pedagogicko psychologická poradna) nebo SPC.

Pokud je z předchozích vyšetření a zařazení dítěte do předškolního zařízení již zřejmé, že se jedná o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, je vhodné žádat o vyšetření v příslušném SPC.

Pokud se jedná o první vyšetření a rodiče žádají o vyšetření školní zralosti dítěte je vhodná PPP.

Zaměření současně platných vzdělávacích programů je přizpůsobeno tak, že školní docházku může absolvovat i dítě s mentální úrovní v pásmu hluboké mentální retardace, a to v Rehabilitačním vzdělávacím programu PŠ (ZŠ speciální).

Vhodné jsou zřizované přípravné stupně při ZŠ praktických a ZŠ speciálních, do kterých se vřazují děti od 5 let věku do 8 let věku (max). Přípravný stupeň je proto zřizován jako tříletý.

Důvodem k odkladu školní docházky je fyzická či psychická nezralost a nepřipravenost dítěte na nároky školy (např. zdravotní oslabení dítěte nebo porucha řeči, kde je šance na úpravu kompenzací, reedukací) i při adekvátním výběru vzdělávacího programu a při úpravě individuálním vzdělávacím plánem (IVP). Vždy však dítě musí nastoupit do školního vzdělávání ve školním roce, kdy dovrší 8 rok věku.

Důvodem k odkladu školní docházky není pouhá mentální retardace, pouhá porucha autistického spektra anebo dítě z málo podnětného prostředí, dítě z prostředí s nízkou sociokulturní úrovní.

Volba OŠD je velmi individuální - je nutno zvážit, zda současný program ve stacionáři nebo MŠ, třídě speciální MŠ je odpovídající a dostačující ještě během dalšího roku. Jde o to, zda a jaký bude mít odklad pro dítě přínos.

Je třeba zvážit, co nabízí budoucí škola - vyškolený speciální pedagog, již zaběhlý program strukturovaného učení, možnost přidělení asistenta pedagoga, možnost využití školní družiny apod..

Obecně platí, že u většiny dětí s nerovnoměrným vývojovým profilem a schopnostmi v pásmu průměru a podprůměru se doporučuje OŠD.

U dětí s mentální retardací (MR) a autismem, které nastupují do školy se zvažuje podle kvality současného a budoucího programu,

Možností je zvolit výuku v přípravném stupni při ZŠ praktické, speciální. U základních škol je zřizován přípravný ročník, který trvá l rok a osvědčil se pro děti s OŠD a pro děti z rodin s nízkou sociokulturní úrovní.

Děti s PAS s nadprůměrným intelektem je vhodné umístit bez odkladu - v ideálním případě v roce, kdy dítě dovrší věk 8 let - tedy všechny děti, které jsou narozeny do 3l.8.

V případě dodatečného odkladu školní docházky dítě nastoupí do 1. ročníku a na návrh třídní učitelky ředitel zařízení rozhoduje se souhlasem rodičů o návratu zpět do MŠ nebo o zařazení do přípravného ročníku v dané škole, pokud je tam zřízen. Pokud tomu tak není, žádá ředitel jinou školu.

Kdy je vhodná integrace? Jaké jsou její způsoby?

Individuální integrace

Provádí se do speciálních tříd, které nejsou zaměřeny na PAS – ve školách pro žáky s MR, poruchami sluchu, zraku, chování a učení, řeči.

Výhodou tohoto způsobu integrace je výuka s menším počtem žáků a výuka vedená speciálním pedagogem.

Tyto třídy jsou vhodné pro děti s PAS s mírnější symptomatikou, emočně klidnější, které nemají výraznější problémové chování. U dětí náročnějších na výchovné vedení je třeba doplnit do třídy asistenta pedagoga. (tady by byl vhodný odkaz na rozdělení asistenta pedagoga a osobního asistenta)

Skupinová integrace

V tomto případě se integrují děti (žáci) s podobným postižením při běžné ZŠ, ZŠ praktické a ZŠ speciální.

Integrace do běžné ZŠ

Do běžného typu ZŠ je vhodné zařadit dítě v tom případě, pokud je klidnější, bez problémového chování (s nízkou úrovní problémového chování).

V případě této integrace je nutné důkladné informování ředitele, učitele, všech ostatních pedagogů ve škole, rodičů a dětí ve třídě,

U větší části dětí je nutný asistent, a to i v případě, že dítě nemá výrazné problémy v chování. Je třeba zvažovat možnost šikany ze strany spolužáků a dalších žáků školy.

Nevýhodou tohoto způsobu integrace je často nepřítomnost speciálního pedagoga ve škole. Bývá sice přítomen výchovný poradce, ale často bez informovanosti v oblasti PAS. Stává se, že i školní spec. pedagog a psycholog se v problematice PAS plně neorientují.

Pokud se rozhodujeme zařadit dítě jako žáka do běžné ZŠ nebo speciální ZŠ je nutno zvažovat následující schopnosti:

• schopnost dítěte navázat na osobní kontakt
• alespoň částečně vytvořená schopnost spolupráce v předškolním věku
• vytvořená schopnost pracovního chování ve školním věku
• alespoň částečná adaptabilita
• určitá mírná frustrační tolerance
• nepřítomnost vysoké frekvence extrémních emočních reakcí
• vytvořená schopnost funkčně komunikovat
• alespoň částečná schopnost napodobovat
• nepřítomnost těžké hyperaktivity dobrá spolupráce rodiny, její motivovanost a osobní nasazení k integraci
• intelekt více než IQ 80

Při ZŠ praktických a speciálních vznikají třídy přímo zřízené pro děti s PAS – auti třídy. Jsou to třídy se strukturovaným programem. Žáci v jedné třídě se mohou učit podle různých vzdělávacích programů nebo jejich kombinací.

Vyučování doma umožňuje § 41 školského zákona č. 561/2004 Sb., a to pouze na 1. stupni základní školy.